4.12 / Ipoh, dalsi setkani s Islamem a cesta na Pangkor

29.11. Bereme batohy a jdeme na snidani (na nase oblibene misto - hlusi cinane s nejlepsi kokosovou ryzi Nasi Lemak v okoli) s polaky, Jean z Filipin a jejim muzem boxerem Wallym. Pak jdeme na stop a po 40 inutach se vezeme do Ipohu. Ubytovavame se zas u cinanu na Jalan Al Bakru - West pool hotel (bez bazenu samozrejme) za 24RM za 3 osoby a vyrazime do mesta. Hned vedle nedalekeho namesti s detskym hristem nalezame delikatni a levnou nabidku malajskych jidel tak si cpeme pupky az praskame. Clovek si nanda na talir vsechno co chce, ten pak ukaze a dozvi se cenu, za talir na ktery se uz nevejde ani dalsi zrnko ryze platime 5,5RM. Shanime nejake levne pivo aby se nam lip travilo a najednou Marcina prekvapil smykem typek na motorce. Za chvili je tu druhy a vezou nas do nejlevnejsi hospody ve meste. Tady se seznamujeme s 3 id cjsou tu na dovce a zvou nas na nekolik rund piv. Jsou fakt vtipny, a az budeme mit cestu okolo Joha Baru mame se stavit....

30.11. Vyrazime busem do cinskeho chramu Sam Poh za mestem a cely ho prolezame. Ma nadhernou zahradu plnou bonzaji, soch a rybnicek plny barevnych ryb. Skrze chram se da jeskyni prolezt do prostranstvi mezi skalami a zde stoji dalsi templ. Aby ho mohli postavit, museli pronosit dirou ve skale veskery material. Na mape jsme nasli jeste dalsi skalni chram o par km dal tak se tam mrkneme taky. Kek Look Tong je obrovska jeskyne-chram plna gigantickych krapniku a na jeji drhe strane je rozlehla zahrada. Vecer se vracime zase k malajcum na jidlo, ucime je karty a kecame.

1.12. Jdeme prozkoumat dalsi templ, puvodni plan byl thajsky Meh Prasit ale nedari se nam dostat na spravne misto, tak konecime v Perak Tong - dalsi cinsky chram v jeskyni. Hned naproti vchodu je temer 9ti metrova socha Budhy a skalo se da prolezt az na vrsek hory odkud je pekny vyhled na mesto, ktere se pomalu nori do deste. Dneska se asi pekne vysprchujem. Dole jeste pozorujeme vsudypritomne opice a pak mavame na autobus prave ve chvili kdy se spousti poradny lijak.

Vecerime zas u malajcu, uz znamecelou rodinu - Azahara, jeho zenu Wati,deti, otce Isu a mamu co vari vsechny ty pochoutky, nekteere vyhlasene po celem Ipohu.

2.12. Marcin chtel jet do KL driv, ale nakonec s nami zustal az do posledni mozne chvile. Jdeme na obri nudlovou snidani kcinanum vedle hotelu a pak se sMarcinem loucime (pozdeji sme se dozvedeli ze mu uletelo letadlo:). My s Julii jeste zustavame, chceme jeste stravit nejaky cas s Azaharem a Wati. Odpoledne jsme konecne nasli Meh Prasit temple, je v nem asi 30m dlouha socha leziciho Budhy - tahne se od jedne steny ke druhe. Odpoledne se toulame mestem a davame se do reci s 3 chlapy z Indonesie. Stejne jako Azarah a Wati si stezuji ze v Ipohu neni co delat, tak zjistuju jak je to tu s bary a diskotekami. Je to problem protoze muslimove nesmi prodavat alkohol (spravne by nemeli ani pit ale realita je asi trosku jina) jinak by byliu vylouceni z komunity. Ani nevime jak, ale najednou jsme uprostred nabozenskeho kazani o Islamu - proc by zeny mely polslouchat muze, proc by mely chodit zahalene a spoustu dalsich veci. V Julii to zacina vrit a jde radsi na zachod. Potom se vraci ze zachodu a rika ze cestou nasla na stene obrovsky plagat Adolfa Hitlera. chapeme a dozvidame se, ze Hitler byl celkem v pohode chlapek ktery pobil mnoho zidu, ze kdyby dokoncil co chtel nebyl by zadny Israel a podobne nesmysly. Snazime se oponovat, ale je to jako bychom mluvili do zdi. Vstavame a jdeme na holel kde jeste dlouho resime vsechny minusy mistni (ale asi ne jen mistni) malajske muslimske komunity.

Vecer jdeme zas na stejne misto, kecame s Azarahem a Wati a hrajeme karty. Jsou unaveni, aby se uzivili Azarah pracuje jako postak a jeste se odpoledne az do vecera stara o bistro. Wati ma praci v bance za trochu vic penez ale take vecer pomaha v bistru. Deti jsou vecer (stejne jako ve vetsine rodin pracujicich cely den) s rodici v praci az do 11, pak prijde otec a pomuze vse sbalit a zavrit. Jsou hodni, v parku prespavaji mistni bezdomovci, kdyz prinesou jen neco malo penez dostanou velkou porci ryze s omackou. Vypravime jim o cinskych chramech za mestem a k nasemu prekvapeni je neznaji. Islam jim zakazuje navstevovat jine chramy nez muslimske. Zjistujeme ze muslimove to nemaji se zabavou lehke, maji spoustu veci zakazano a v kombinaci s nedostatkem penez chodi ven s prateli ven jen po vyplate, jinak ziji prevazne jen v ramci rodiny. Jsme pozvani na spolecny vylet v sobotu.

3.12. Rozhodujeme se, ze na dalsi 2/3 dny v Ipohu uz nemame, je nam to lito, ale musime dal. Bereme ceduli s napisem Lumut a jdeme na vypadovku. Nikdo nestavi, zato za nami chodi spousta lidi a posila nas na autobus. Nakonec vzdavame a kupujeme si listky. Lumut je byvala rybarska vesnice ale ted vypada celkem turisticky tak si za 10RM kupujeme listek na lod a plavime se na ostrov Pangkor. Z pristavu musime k nasi nelibosti taxikem za 12RM, ale neni jina cesta. Jedeme rovnou do guesthousu ktery nam doporucili prez mail Mirek s Konradem a dostavame posledni chatku pro dva za 30RM. Ceny jidla na ostrove jsme se trochu bali, ale nastesti jsou zde normalni ceny okolo 3-4RM za porci nudli nebo ryze. Po veceri zacina prset a jdeme na koupacku na plaz hned pred vesnici. Slunce se pomalu blizi k obzoru a dest dopadajici do more vypada jak miliony malych jehlicek vystupujicich z hladiny. Uzivame si magicky moment az do chile kdy zjistujeme, ze mame tela pokryta divny hnedym cimsi. Utikame do sprchy a v hostelu potkavame Mirka s Konradem. Nasli v lese pade, tak nas zvou na rum s kolou.

4.12. S polskymi kluky jdeme na vylet do dzungle. Stavme se tercem utoku desitek pijavc a s krikem utikame zpet. Pijavice jsou male, ale dokazou se natahnout do velikosti nekolika cm a pohybuji se neuveritelne rychle. Vecer si davame rybu, jsme preci na ostrove. Ma fakt divny kukuc ale jeji maso je moc dobre a jemne. Zitra pokracujeme na ostrov Penang.