7.12. Vyrazime na ostrovy do jizniho Thajska. V Butterworthu na nadrazi shanime bus nekam na hranici, pritoci se k nam nejaka zenska a radi nam. Nakonec se z ni ale vyklubal agent cestovni kancelare, bohuzel je to tu bezna praktika, nekdy je tezke se zorientovat kdo vam chce opravdu pomoci a kdo to dela pro zisk. Vahave kupujeme listky na minibus do Hatyai, nejsme uplne nadseni, ale nechali jsme se ukecat, busem by to bylo asi levnejsi, minibus je ale rychlejsi a nemusime prestupovat na hranici. Pred prechodem musime platit 1RM nejake cestovce poplatek za vyplneni imigracniho listecku, je to zlodejina a z principu se nam nechce, cukame se co to jde, ale neni jina cesta. Za 3 hodiny jsme v Hatyai, kupujeme piva konecne mnohem levnejsi nez v Malajsii a slavime prijezd.....
Zkousime sehnat spojeni do pobrezni vesnice Pak Bara odkud se muzeme dostat k nasemu cili - ostrovu Tarutao. Jih Thajska ovladaji gangy minibusu a obycejnym autobusem se tu moc nejezdi. Zkousime se dostat na spravne minibusove nadrazi, ale vsichni (od taxikaru prez prodavace zeleniny az po policisty) nam odmitaji ukazat cestu a chteji abysme jeli taxikem tuktukem za ktery zadaji silene ceny. Jakmile clovek nekam cestuje a rekne nekomu kam jede, hned to vsichni vedi a clovek si pripada jako uprostred nejake konspirace. Nekdy se cloveka take chytne jakysi agent, ktery se vas drzi vsude kam jdete a vsechny ceny jsou najednou s provizi nebo proste nekolikanasobne. Nekdy clovek nevi, komu nakonec muze verit, takze nakonec mame listek na ostrov za 600B (1Kc=2B) misto za 550, protoze jsme mysleli ze nas chtel clovek v jedne cestovce natahnout a uz se nam pak nechtelo z nadrazi zpet. V Pak Bare si davame prvni thajskou veceri a jsme spokojeni.
10.12. Dozvedeli jsme se, ze zacinaji dalsi prazdniny a ocekavaji se mraky turistu, takze se stehujeme na dalsi ostrov Ko Adang ktery by mel byt klidnejsi protoze neni primo na turisticke stezce Ko Tarutao - Ko Lipe. Cestuu zaciname velkym dohadovanim, protoze pry musime nejdriv na Ko Lipe a odtamtud taxiboatem na Ko Adang. My ale vime ze nase lod samotna jede kotvit na stejne misto kam chceme my. Hadame se a nakonec pry ok. Po prijezdu na Ko Lipe dalsi hadka, ridici taxi boatu nam nechteji dovolit zustat na lodi a situace zacina byt celkem vyhrocena a nevypada to dobre. Dopravu zde ovladaji 'cikani z more', kteri nedovoli vetsi lodi zakotvit primo na ostrove a misto toho jsou vsichni nuceni vzit si taxiboat za 50B aby se dostali 100m z lodi na breh. S dopravou na Ko Adang je to podobne. Nejakym zazrakem se objevuje cinan manazer spolecnosti se speedboaty a nabizi nam svezeni na ostrov jeho malou lodkou. Vypravi ze driv normalne kotvili primo na ostrove, ted sem ale jezdi plno turistu a taxikari si chteji take namastit kapsy.
Ko Adang vypada sympaticky, krasne more s malym resortem. Bydlime v longhousu za 400, jen restaurace je trochju drazsi.
11.12. Sehnali jsme jeste par dalsich lidi a najmuli jsme si lod na snorchling. Je nas celkem devet a cena za lod je 1200 takze skoro zadarmo. Objizdnime asi 4 mista plna barevnych koralu a desitek druhu jeste barevnejsich ryb. Odpoledne se vracime utahani jak psi. Vecer slavime, Konrad dostal praci v Cine.
13.12. Delame si vylet na ostrov naproti, na Ko Lipe. Nevime co cekat, pry sem ted jezdi hodne turistu. Severni plaz je celkem ok, sice je tu prebungalovano ale more ma krasn ou zelenou barvu. Na konci plaze zkousime snorchlovbat, neni tu ale vubec hluboko tak musime davat pozor at si neukopnem nohy a navic koral je tu pekne poniceny. Jdeme na druhou cast ostrova, cestu neustale lemuji resorty, restaurace, kramky a cestovni kancelare a veskera magie, kterou tento maly ostrov kdysi mel, je ta tam. Plaz na protejsi strane je precpana hotely a bary a diky mnozstvi lodi tu skoro neni ani misto na koupani. Ve vnitrku ostrova stavi dalsi a dalsi hotely, takze na ostrove ktery ma asi 4x2km uz nebude nic jineho. Nechapeme a smutni z toho jak turismus muze znicit krasna mista se vracime na Ko Adang.
14.12. Asi na 3 pokus se nam povedlo dohodnout ze pojedeme lodi primo z naseho ostrova a nemusime nejdriv taxikem na Ko Lipe. V Pak Bare kupujeme listek na Krabi za 350B a 4 hodiny se mackame v minivanu. V Krabi mame hostel - 300B za 2 dvoupokojaky. Vecerime na nocnim trhu a mackamese pod destniky protoze se strhnul straslivy lijak.
15.12. Toulame se mestem a Julie si nechava uplect vlasy protoze me to nejde. Nachazime dalsi trh - denni trh se spoustou ovoce a zeleniny a jednou z nejlepsich nabidek jidel co jsme v Thajsku potkali. Odpoledne si pujcujeme motorky, jezdime po meste a trenujeme balanc na dvou kolech. Docela nam to jde i kdyz jsme na skutru s julii dva.
asi lepší než tady, máme tady pořád hodně sněhu a mrazy
ReplyDeleteno nam je tu celkem horko, ale vyrazime ted do hor, tak snad v noci nezmrznem ;)
ReplyDeletena horach tam asi nebude internet, tak aspon volejte do dali hako...halo... treba to tady uslysime
ReplyDelete