6.4. Dali ma bohatou historii, mezi 8. az 13. stoletim bylo srdcem dvou kralovstvi a v polovine 19. stoleti bylo ohniskem povstani muslimu proti cinske nadvlade. V roce 1925 bylo zniceno zemetresenim, ale pote bylo opet vystaveno v puvodnim stylu. Historicke centrum obklopene zbytky hradeb je lakadlem pro davy (hlavne) cinskych turistu, ale i tak si uchovava hezkou atmosferu pokud se clovek vyhne uplnemu centru plnemu obchodu se suvenyry a turistickymi restauracemi.
7.4. Z vychodu je Dali obklopene 40 kilometru dlouhym jezerem Er Hai na jehoz brezich stoji mnoho rybarskych vesnic. Nekteri Bai stale rybari tradicnim zpusobem, na lanku maji privazaneho vycviceneho ptaka, ktery se potaci a zpet na lod se vraci s ulovenou rybou. Na druhe strane se tahne hreben pohori Cang Shan. Vydavame se na castecny vystup nejvyssiho snehem pokryteho vrsku Zhonghe. Behem nekolika hodin jsme nahore, ale nemame vyhled moc do dalky, okolni hory jsou opet schovane za sedivym oparem.
8.4. Na dalnici chytame autobus. Stoji tu uz par zenskych a zastavuji nam bus ktery jede nasim smerem. V tomhle jsou cinane skveli, sice nam vse vysvetluji v te jejich hatmatilce ktere stale nerozumime, ale pokazde kdyz jsme ztraceni nam lide okolo sami od sebe pomohou nebo ukazi spravnou cestu.
Chceme se dostat do mestecka Shaxi, ktere ale neni primo na trase. Zkousime vysvetlit at nas vylozi na odbocce k nemu. V autobuse vladne ziva diskuze o ceste do Shaxi a pani co prodava listky (oblecena do zariveho kycoviteho "tradicniho" dresu) nam neco zdlouhave vyklada ale ani zdaleka netusime co. Nakonec se ocitame ve meste Jianchuan asi 20 kilometru od Shaxi a lide z autobusu nam ukazuji odkud jezdi minibus dal.
Shaxi, od davnych casu az donedavna, bylo rusne obchodni mesto na jizni trase Hedvabne stezky. Projizdely tudy tibetske, hui nebo bai karavany s obchodujici cajem, konmi, cukrem, soli a dalsim zbozim po stezce spojujici hlavne Tibet, Yunnan a Sichuan ale take Indii se stredni Cinou. Jak obchodnici cestovali skrze regiony obydlene nejruznejsimi etnickymi skupinami, vymenovali si tak nejen nejruznejsi zbozi, ale take kulturni a nabozenske zvyklosti, ktere se ve vysledku bohate promisily v celem regionu. Shaxi je na seznamu ohrozenych mist fondu World Monuments, je jedno z nejlepe zachovanych starych mest v Yunnanu a cele je (na Cinu az neobvykle) opatrne restaurovano. Na rozdil od Dali sem nejezdi davy turistu (alespon dosud ne) a vladne tu prijemna lina atmosfera. Kdyz clovek prochazi ulickami plnymi hlinenych a drevenych domu, pripada si jako o tisic let zpet a temer ceka kdy se zpoza rohu vynori kun s nakladem caje.
9.4. Kazdy patek se polovina mesta promeni v jedno obrovske trziste Sideng Market. Prodava se ovoce, zelenina, obrovska rozpulena prasata, vyborny kozi syr, "vesela" kurata co jsou prodana jeste nez zenske stihnou sundat nusi ze zad, nejruznejsi nakladana zelenina, cerstve tofu ... Davy lidi z okolnich hor a vesnic zahlati mesto. Klickuji mezi prodejci a nakupy plni velke nuse co maji na zadech. Populace regionu je pestra a diky tomu trh nabizi bohatou prehlidku tvari s rozlicnymi cinskymi, tibetskymi a turkskymi rysy promisenymi s rysy kmenu buh vi odkud. Potkavame scvrkle babicky s hlubokymi vraskami, velke vousate chlapy z hor a opet barevnou paletu zenskych v zajimavych tradicnich dresech. Z nakupovani vyhladne, takze je tu i spousta jidla, vselijake druhy plnenych knedliku, slane placky se zeleninou, sataye na spejlich, studene nudle se salatem z nakladane zeleniny a ras, slany sojovy puding a obrovske stanky se sladkostmi.
10.4. Delame si supr vylet na Shibao Shan, nekolik kilometru zdalene pohori s mnozstvim chramu, z nichz nektere jsou az milenium stare. Z vrcholku hor prez ktere splhame by byl krasny vyhled na pohori tahnouci se vsude okolo nas, ale opet mame vyhled omezeny jarnim sedivym oparem.
12.4. Prozkoumavame zbytek mesta. Vudci karavan patrili diky obchodu k nejbohatsim a postavili pro sebe a sve rodiny luxusni domy. Vetsina z nich je dosud zachovana. Navstevujeme rezidenci z nich nejznamejsi. Branou z piskovce vstupujeme do ulicky vedouci na dvorek nadherneho domu se drevenymi stenami a okny plnymi detailne a velice umne vyrezavanych ornamentu a vyjevu z prirody. Uvedomujeme si ze guesthouse kde bydlime je jedna z takovych rezidenci, jen nektere stare steny byly nahrazeny novymi a misto uz nepusobi tak historickym dojmem. Ale i prez to je prijemne travit cas na dvorku u salku caje a diskutovat na dvorku odriznutem od okolniho sveta hlinenou stenou, obklopenem drevenym domem a z jedne strany malou zahradou se stromy a bambusy.
Pokracujeme do mestecka Jianchuan kde musime stravit noc, protoze bus do horskeho mesta Zhongdian jede az rano. Bloudime na prvni pohled nudnym mestem a zabijime cas, ale k veceru nas ceka prekvapeni. Nachazime starou cast Jianchuanu plnou starickych domu z hlinenych cihel s vyrezavanymi okny, ornamenty na stenach a velkych vstupnich branach. Casto nejsou v nejlepsim stavu, ale stale stoji a my mame prilezitost videt opravdove stare mesto ktere si zije svym zivotem a neni jen velkym muzeum pro turisty. Na druhe strane stare ctvrti jsme objevili park s nekolika chramy, nahernym ekolikapatrovym drevenym pavilonem a vysokou kamennou pagodou ktera vypada ze uz tu stoji alespon tisic let.
13.-14.4. Stoupame krajinou, pomalu se nam otevira pohled na vyssi a vyssi zasnezene vrcholky hor a stale casteji mijime stada jaku, obrovska tibetska obydli s vyrezavanymi a pomalovanymi tramy a chorteny (tibetske stupy) okolo kterych se ve vetru trepotaji stovky barevnych praporku s motlitbami. Po sesti hodinach stravenych v autobuse prijizdime do neceleych dve ste kilometru vzdaleneho Zhongdianu. Posledni vetsi mesto pred Himalajemi rozkladajici se ve vysce 3270 metru ma jeste jedno jmeno: Shangri-La. Exoticky znejici nazev je bohuzel jen reklamni trik lakajici davy turistu. Podobne jako v jinych cinskych mestech byly tradicni domy zbourany, jen zde misto sedivych modernich budov bylo postaveno "stare mesto" plne budov v tradicnim tibetskem stylu tvarici se, jako by tu stalo odjakziva. Ulice jsou plne baru, restauraci a obchodu plnych predrazenych "tibetskych" suvenyru. Vypada to, ze se z Tibetu stala dobra obchodni znacka. Pocasi neni nejlepsi a je znat ze jsme par kilometru nad morem. Nastesti jsme se v Jianchuanu vybavili poradnymi bundami, ale i tak nam zatazena obloha, studeny vitr a kapky ledoveho mrholeni nepusobi dvakrat poteseni. Snad se to brzy zlepsi a budeme mit krasny vyhled.
Premyslime jak se z tohoto mesta co nejruchleji dostat, ale osud nam haze klacky pod nohy. Nas puvodni plan byl pokracovat dal a vys do hor az temer k hranici s Tibetem, ale silnice do Deqinu je rozbita. Autobus to objizdi a misto 200 kilometru ktere se daji urazit behem pul dne cesta trva tri dny a navic vede prez turistum zakazane regiony s checkpointy kde by nas otocili a s pokutou poslali zpet do Zhongdianu. Potom jsme chteli pokracovat ze Shangri-La na sever, do zapadniho Sichuanu do chramoveho mesta Litang, hluboko v horach, prez ctyri kilometry vysoko a asi 250 kilometru od hranice s Tibetem, ale z nejakych duvodu je cesta pro turisty uzavrena. Posledni dva dny behame mezi cestovnimi agenturami a autobusovym nadrazim a zkousime zjistit jak se dostat kam chceme, pripadne kdy to bude mozne, ale nikdo nic s jistotou nevi. V nejhorsim pripade se zkusime dostat do hor z vychodu prez Chengdu, ale to je az opravdu posledni varianta, zatim to ale moc ruzove nevypada, vitejte v Zemi Stredu!!
Posledni horka novinka!! vypada to ze v patek jedeme do Deqinu, ne autobusem ale autem a budem litat 8 dni po horach a ledovci. Doufam ze nebude moc snehu, ale konecne mame zimu kterou jsme cestou tak trochu prezskocili.
Btw. slyseli jsme o nejakem zemetresenim v Cine, je to ale o tisic km dal, takze nemejte strach
No comments:
Post a Comment